logo

 Česká speleologická společnost


  základní organizace 5-02 Albeřice

 O NÁS
   ÚVOD
   KONTAKTY
   PROFESIONÁLNÍ ČINNOST
   POVZBUZENÍ OD DĚDEČKA
   LEDOVÉ ŠÍLENSTVÍ
   UŽITEČNĚ STRÁVENÁ SOBOTA
   SVÍTÍCÍ KRÁPNÍKY
   OWENSKÁ ZÁHADA

 OBŘÍ DŮL-GEOLOGICKÁ
 EXPOZICE KOVÁRNA

   TURISTICKÝ PROVOZ
   ZÁKLADNÍ INFORMACE
   BASIC INFORMATION english version
   ZAHÁJENÍ PROJEKTU
   FILMY
   ODBORNÉ ČLÁNKY

 ALBEŘICKÁ JESKYNĚ
   ZÁKLADNÍ INFORMACE
   BASIC INFORMATION english version
   FILMY
   FOTOGRAFIE
   PHOTOS english version

 CELNÍ JESKYNĚ
   ZÁKLADNÍ INFORMACE

 JESKYNĚ TRUCOVNA
   ZÁKLADNÍ INFORMACE

 MEDVĚDÍ JESKYNĚ
   ZÁKLADNÍ INFORMACE

 HISTORICKÉ FOTOGRAFIE
   SPELEOSETKÁNÍ 1982
   SPELEOSETKÁNÍ 1986
   1. VS ČSS 1990

 PUBLIKAČNÍ ČINNOST
   SEZNAM PUBLIKACÍ
   ODBORNÉ ČLÁNKYčesky english
















































































  JESKYNĚ TRUCOVNA

původní stav staré části jeskyně v roce v roce 1983 - kliknutím zvětšíte
první fotografie sintrových hrázek po objevu nových prostor v roce 1985 - kliknutím zvětšíte

Jeskyně Trucovna v Horním Maršově ve Vodovodním údolí pod ve východních Krkonoších je horizontální systém tří dómu se zachovalými stropními formami i opadem stropních desek. Celková délka jeskyně je 71 m. Dómy jsou propojeny krátkými průlezy, které byly uměle rozšířeny. Jeskyně je vyvinuta převážně v kalcitických dolomitech bez výrazné tektoniky s vazbou na tvorbu krasových dutin. Z klastických sedimentů převažuje bloková suť kalcitických dolomitů částečně tmelených kalcitem, v podloží jsou prachovité až písčité jíly infiltračního charakteru. Celková doložená mocnost jeskynních výplní přesahuje 4,5 m. Ze speleotém jsou zastoupeny běžné gravitační formy, podlahové sintry a náteky, sintrové hrázky s jeskynními perlami, bradavičnaté sintry a raftové sintry.

Prostory se formovaly ve freatické a epifreatické zóně pomalu proudícími výstupnými vodami před více než 780 000 lety, vyplňování jeskyně sedimenty a tvorba speleotém proběhla v rozmezí před 249 000 lety až do pozdního holocénu. Jeskyně je suchá, pouze se skapem nebo s periodickým ronem. Klimaticky je dynamická se změnami směru letního a zimního proudění vzduchu. Průměrná teplota je 7,5 °C.

Mapa jeskyně Trucovna:

Po najetí myši na mapu si pomocí táhla pod mapou zvolte požadované zvětšení (můžete rovněž použít kolečko myši) a pomocí šipek (nebo uchopením mapy levým tlačítkem myši) můžete měnit polohu výřezu. V levém horním rohu se vám zároveň zobrazuje, v které části celé mapy se právě nacházíte. Pokud v tom náhledu uchopíte myší výřez, můžete jím pohybovat a i tak si zobrazit oblast, která vás zajímá.

Perlový dóm - kliknutím zvětšíte
typická výzdoba Trucovny v podobě drobných četných sintrových záclon - kliknutím zvětšíte

Vchod do jeskyně je opatřen masivní brankou s vnitřním visacím zámkem bez průletového otvoru pro netopýry, kteří se sem dostávají z výše ležící jeskyně Průlezná. Zimují zde pouze v počtu jedinců. Jeskyně Trucovna je svojí morfologií, na Krkonoše bohatou a některými formami ojedinělou sekundární výzdobou a stratigrafií sedimentárního profilu jednou z nejvýznamnějších lokalit v regionu.

Vchod do jeskyně odkryli dělníci při těžbě v lomu a to hned na dvou místech, nebo naopak jedním velkým vchodem/dómem, který byl zcela odtěžen. První vchod je dnes známý jako Stará jeskyně a druhý, tehdy odkrytý byl do Blokového dómu,kam pronikli u bodu 8, respektive u pomocného bodu 16 na povrchu při patě lomové stěny. Dnes je toto místo zakryto lomovou sutí. Datum odkrytí není známé, ale předpokládáme přelom 19. a 20. století. Z dvou malých nápisů, které se dochovaly v Perlovém dómu, nelze nic vyčíst. V blokovém dómu byl v této době uražena část většího stalagmitu.

Stará jeskyně byla místním lidem obecně známá, poprvé ji však do literatury uvádí až V. Pilous. Jako další popsal stručně jeskyni J. Řehák a spolu se členy Krasové sekce TIS v Bozkově se pokusili mezi bloky proniknout do dalších prostor. Výsledkem bylo odkrytí malé dutiny s krápníky, kterou lidé vzápětí zdevastovali. Ve snaze objevit další prostory pokračoval Zdeněk Říha z Horního Maršova, ale bez úspěchu.

Blokový dóm - kliknutím zvětšíte
vzorkování pro paleomagnetické datování sedimentů v sondě ve staré části jeskyně - kliknutím zvětšíte

Dne 22.6.1975 jeskyni poprvé navštívili RadkoTásler a Stanislav Rob v doprovodu Zdenka Říhy. V roce 1977 učinili marný pokus pomocí klínů a kladiv proniknout mezi bloky do volných prostor. 16. 8. 1978 je prohlédnut nový propad/hltač na plošině nad Vodovodním údolím s hypotézou, že by mohl vézt do volných prostor.Propad za silného deště údajně celý den hltal vodu a jemné bahno z polní cesty. Volná hloubka byly pouhých 0,5 m. V roce 1978 byla jeskyně poprvé částečně zmapována.1. 10. 1982 je proveden první pokus na průnik do předpokládaných prostor severním směrem za pomocí trhacích prací. V roce 1984 byla vybodována uzavírací branka do jeskyně. Probíhalo i měření teplot a v roce 1985 průvanová zkouška, která prokázala spojení s jeskyní Průlezná. Zároveň byl doplněn plán jeskyně a pod západní stěnou odkryta nízká dutina s krápníky. V roce 1985 probíhaly intensivní práce na proniknutí do nových prostor za pomocí trhavin. 11. 5. 1985 došlo k objevu nové prostory východním směrem, práce ještě pokračovaly i severním směrem. Nové prostory byly následně zdokumentovány.

stará část jeskyně po ukončení sondážních prací. V pozadí krátká vystřílená chodba, která nedosáhla volných prostor - kliknutím zvětšíte

V roce 1986 pokračovala dokumentace, trhací práce a příležitostně sčítání netopýrů. Ve staré část byly položeny koleje a pracoviště osvětleno. Byl též natočen film na formát Super 8. V dalším roce opět pokračovaly práce na proniknutí do nových prostor severním směrem za pomocí trhavin. Ke konci roku byly práce z důvodů vyhluchnutí krasové pukliny ukončeny. Příležitostně bylo prováděno sčítání netopýrů. V roce 1988 byla hloubena Kracíkova sonda a v Perlovém dómu proveden ruční vrt. V roce 1989 byla sonda zdokumentována. V roce 1991 probíhaly výkopové práce vedle Záclon za účelem proniknutí do volných prostor. Bezúspěšně. Další roky probíhalo už jen příležitostné sčítání netopýrů a kontrola jeskyně.

V roce 2018 byla natočena reportáž pro zpravodajství ČT 1 a začaly výkopové práce ve dvou sondách ve staré části jeskyně a rozsáhlý odborný výzkum v rámci projektu Inventarizace a dokumentace krasových jevů v regionu Krkonoš, č. projektu CZ.05.4.27/0.0/0.0/15_009/0004533,jehož výsledky jsou presentoványv práci: Tásler R., Bosák. P., Fedik F., Hercman H., Pruner P., Šťastný M., 2021: Komplexní výzkum jeskyně Trucovny v Krkonoších. - Sborník Speleoforum 40/2021, 82-96. Česká speleologická společnost. Další podrobné informace se pak můžete dozvědět v populárních článcích: Tásler R. (1986): Co ukrývá Trucovna. - Krkonoše 1986/8:25,Tásler R. (1991): Trucovna . -Krkonoše 9/1991:3, Tásler R. 2020: Konzervy času - jeskynní sedimenty. -Krkonoše/Jizerské hory 10/2020: 12-13 Vrchlabí.

Radko Tásler, ZO 5-02, Speleo Albeřice





 [ zpět ]  [ domů ] © webmaster  05.08.2021