Jeskyně Trucovna v Horním Maršově ve Vodovodním údolí pod ve východních Krkonoších je horizontální systém tří dómu se zachovalými stropními formami i opadem stropních desek. Celková délka jeskyně je 71 m. Dómy jsou propojeny krátkými průlezy, které byly uměle rozšířeny. Jeskyně je vyvinuta převážně v kalcitických dolomitech bez výrazné tektoniky s vazbou na tvorbu krasových dutin. Z klastických sedimentů převažuje bloková suť kalcitických dolomitů částečně tmelených kalcitem, v podloží jsou prachovité až písčité jíly infiltračního charakteru. Celková doložená mocnost jeskynních výplní přesahuje 4,5 m. Ze speleotém jsou zastoupeny běžné gravitační formy, podlahové sintry a náteky, sintrové hrázky s jeskynními perlami, bradavičnaté sintry a raftové sintry.

Prostory se formovaly ve freatické a epifreatické zóně pomalu proudícími výstupnými vodami před více než 780 000 lety, vyplňování jeskyně sedimenty a tvorba speleotém proběhla v rozmezí před 249 000 lety až do pozdního holocénu. Jeskyně je suchá, pouze se skapem nebo s periodickým ronem. Klimaticky je dynamická se změnami směru letního a zimního proudění vzduchu. Průměrná teplota je 7,5 °C.

Mapa jeskyně Trucovna:

Po najetí myši na mapu si pomocí táhla pod mapou zvolte požadované zvětšení (můžete rovněž použít kolečko myši) a pomocí šipek (nebo uchopením mapy levým tlačítkem myši) můžete měnit polohu výřezu. V levém horním rohu se vám zároveň zobrazuje, v které části celé mapy se právě nacházíte. Pokud v tom náhledu uchopíte myší výřez, můžete jím pohybovat a i tak si zobrazit oblast, která vás zajímá.

Vchod do jeskyně je opatřen masivní brankou s vnitřním visacím zámkem bez průletového otvoru pro netopýry, kteří se sem dostávají z výše ležící jeskyně Průlezná. Zimují zde pouze v počtu jedinců. Jeskyně Trucovna je svojí morfologií, na Krkonoše bohatou a některými formami ojedinělou sekundární výzdobou a stratigrafií sedimentárního profilu jednou z nejvýznamnějších lokalit v regionu.

Vchod do jeskyně odkryli dělníci při těžbě v lomu a to hned na dvou místech, nebo naopak jedním velkým vchodem/dómem, který byl zcela odtěžen. První vchod je dnes známý jako Stará jeskyně a druhý, tehdy odkrytý byl do Blokového dómu,kam pronikli u bodu 8, respektive u pomocného bodu 16 na povrchu při patě lomové stěny. Dnes je toto místo zakryto lomovou sutí. Datum odkrytí není známé, ale předpokládáme přelom 19. a 20. století. Z dvou malých nápisů, které se dochovaly v Perlovém dómu, nelze nic vyčíst. V blokovém dómu byl v této době uražena část většího stalagmitu.

Stará jeskyně byla místním lidem obecně známá, poprvé ji však do literatury uvádí až V. Pilous. Jako další popsal stručně jeskyni J. Řehák a spolu se členy Krasové sekce TIS v Bozkově se pokusili mezi bloky proniknout do dalších prostor. Výsledkem bylo odkrytí malé dutiny s krápníky, kterou lidé vzápětí zdevastovali. Ve snaze objevit další prostory pokračoval Zdeněk Říha z Horního Maršova, ale bez úspěchu.

Dne 22.6.1975 jeskyni poprvé navštívili RadkoTásler a Stanislav Rob v doprovodu Zdenka Říhy. V roce 1977 učinili marný pokus pomocí klínů a kladiv proniknout mezi bloky do volných prostor. 16. 8. 1978 je prohlédnut nový propad/hltač na plošině nad Vodovodním údolím s hypotézou, že by mohl vézt do volných prostor.Propad za silného deště údajně celý den hltal vodu a jemné bahno z polní cesty. Volná hloubka byly pouhých 0,5 m. V roce 1978 byla jeskyně poprvé částečně zmapována.1. 10. 1982 je proveden první pokus na průnik do předpokládaných prostor severním směrem za pomocí trhacích prací. V roce 1984 byla vybodována uzavírací branka do jeskyně. Probíhalo i měření teplot a v roce 1985 průvanová zkouška, která prokázala spojení s jeskyní Průlezná. Zároveň byl doplněn plán jeskyně a pod západní stěnou odkryta nízká dutina s krápníky. V roce 1985 probíhaly intensivní práce na proniknutí do nových prostor za pomocí trhavin. 11. 5. 1985 došlo k objevu nové prostory východním směrem, práce ještě pokračovaly i severním směrem. Nové prostory byly následně zdokumentovány.

V roce 1986 pokračovala dokumentace, trhací práce a příležitostně sčítání netopýrů. Ve staré část byly položeny koleje a pracoviště osvětleno. Byl též natočen film na formát Super 8. V dalším roce opět pokračovaly práce na proniknutí do nových prostor severním směrem za pomocí trhavin. Ke konci roku byly práce z důvodů vyhluchnutí krasové pukliny ukončeny. Příležitostně bylo prováděno sčítání netopýrů. V roce 1988 byla hloubena Kracíkova sonda a v Perlovém dómu proveden ruční vrt. V roce 1989 byla sonda zdokumentována. V roce 1991 probíhaly výkopové práce vedle Záclon za účelem proniknutí do volných prostor. Bezúspěšně. Další roky probíhalo už jen příležitostné sčítání netopýrů a kontrola jeskyně.

V roce 2018 byla natočena reportáž pro zpravodajství ČT 1 a začaly výkopové práce ve dvou sondách ve staré části jeskyně a rozsáhlý odborný výzkum v rámci projektu Inventarizace a dokumentace krasových jevů v regionu Krkonoš, č. projektu CZ.05.4.27/0.0/0.0/15_009/0004533,jehož výsledky jsou presentoványv práci: Tásler R., Bosák. P., Fedik F., Hercman H., Pruner P., Šťastný M., 2021: Komplexní výzkum jeskyně Trucovny v Krkonoších. - Sborník Speleoforum 40/2021, 82-96. Česká speleologická společnost. Další podrobné informace se pak můžete dozvědět v populárních článcích: Tásler R. (1986): Co ukrývá Trucovna. - Krkonoše 1986/8:25,Tásler R. (1991): Trucovna . -Krkonoše 9/1991:3, Tásler R. 2020: Konzervy času - jeskynní sedimenty. -Krkonoše/Jizerské hory 10/2020: 12-13 Vrchlabí.

Radko Tásler, ZO 5-02, Speleo Albeřice