Krakonošova jeskyně byla objevena při prolézání stěny Celního lomu v Horních Albeřicích po prvním neúspěchu prohrabat se do nových prostor v blízko ležící Celní jeskyni. Vysoko ve stěně ležící vchod byl ucpán lomovou sutí a průnik do neznámé jeskyně byl snadnou záležitostí.

Jeskyni tvoří v podstatě nízká strmě upadající chodba různé šířky vyvinutá na zlomové ploše zhruba v-z. směru. Z ní se odbočují neprůlezné plazivky, dovrchní chodba a komín meandrového typu se značně lámavými stěnami (plán a řezy v příloze odborného článku). Spodní část jeskyně je značně zanesena jeskynním sedimentem a výkop nepotvrdil pokračování volných prostor. Vrchní část jeskyně má drobnou pestrobarevnou krápníkovou a sintrovou výzdobu. Jeskyně má místy stálý skap a na dně se na jaře nebo po vydatnějších srážkách vytváří mělké jezírko. Průvanově je spojena s Celní jeskyní. Celková délka jeskyně je 150 m, hloubka 31 m a denivelace 38 m,což ji dává v Krkonoších na první místo.

Jeskyně se vytvořila v krystalických vápencích na výrazném zlomu upadající se sklonem 45° k severu (podrobněji viz odborný článek). Strop jeskyně tvoří nafialovělé a místy zbřidličnatělé a často drolící se vápence, zatímco podlaha je z masivních špinavě bílých vápenců. To také způsobuje, že na dno jeskyně je sestup po vyhlazené skalní

Radko Tásler, ZO 5-02, Speleo Albeřice